Rovnátka aneb, co je dobré vědět
To, že bude dcera nosit rovnátka, jsem tušila, respektive věděla už dávno. Ještě když měla mléčné zuby, objevil se zánět v horním špičáku, se kterým si celkem vytrpěla, neustále se jí vracel a já s ní pořád běhala k paní zubařce, případně na pohotovost, pokud se bolesti objevily o víkendu. Asi při třetí návštěvě jsem se paní zubařky zeptala, zda by nebylo lepší zub vytrhnout (je to stejně mlíčňák a naroste jí nový). Ta mě však poučila, že to není tak jednoduché, každý zub má v ústech své místo a funkci, a i u mléčných zubů je ideální počkat, až vypadnou samy. Mléčné zuby mají totiž vliv na správnou polohu stálého chrupu a pokud o něj dítě přijde příliš brzy, může se stát, že pak nový zub nebude mít dostatek místa, dojde k vychýlení, a to se pak musí řešit pomocí rovnátek. Bohužel, zub zlobil dál, v ordinaci jsme byly pečené, vařené, a nakonec i sama paní zubařka usoudila, že vytržení bude v tomto případě asi nutné, stejně by se dcera v budoucnu pravděpodobně rovnátkům nevyhnula, protože má menší čelist, a tak šel zub ven…
Petra