Ústní voda – marnivost, nebo užitečný doplněk?

Podstatné je si uvědomit, že základním kamenem dentální hygieny, který nejde nijak a ničím nahradit, je mechanické odstranění zubního plaku. Každodenní samozřejmostí by tedy mělo být používání nejen klasického kartáčku s hustými štětinkami a malou pracovní hlavou, ale také mezizubního kartáčku správné velikosti (s výběrem může pomoci dentální hygienistka) a dentální niti. Kdo chce mít plak odstraněn perfektně i na hůře přístupných místech, může použít ještě jednosnopcový (tzv. solo) kartáček. Téměř každý též používá zubní pastu (zde můžete mrknout na článek o dětských zubních pastách). Pomyslnou třešničkou na dortu je pak právě ústní voda. Pokud si chcete udržet krásný úsměv plný zdravých zubů, můžete v dnešní době sáhnout po nepřeberném množství kartáčků, past, ústních vod, ale i spoustě dalších pomocníků. Nikdy ale nezapomeňte na to nejdůležitější – ani ta nejkvalitnější pasta či nejlepší ústní voda vám nepomůže, pokud si řádně neodstraníte plak pomocí kartáčku. (Samozřejmě i zde jsou výjimky, např. když po nějakém chirurgickém výkonu v dutině ústní na pár dní nahradíte čištění kartáčkem právě výplachem vhodnou ústní vodou – o to víc se pak musíte soustředit na vhodný výběr). Pokud budete mít zuby bez povlaku, může správně zvolená pasta, ale i ústní voda, udělat ještě spoustu práce.

V ústních vodách se nejčastěji setkáváme s těmito složkami:

• Alkohol – obecně se více doporučují ústní vody bez obsahu alkoholu, ketré jsou šetrnější (alkohol vysušuje sliznice a ve vyšších koncentracích může mít toxické účinky). Hraje ale nezastupitelnou roli jako rozpouštědlo (např. esenciálních olejů u ústní vody Listerine).
• Antibakteriální složka – nejdůležitější látka, která snižuje působení bakterií (bakterie jsou v zubním plaku, účastní se vzniku kazu, zánětu dásní nebo např. zápachu z úst). Mezi antibakteriální složky patří:
  • esenciální oleje, rostliné silice (např. Listerine) - patentovaná kombinace dvou fenolových éterických olejů (thymolu a eukalyptolu), mentolu, metylsalicylátu a ethylalkoholu, mají dobré antiseptické účinky a působí proti řadě bakterií, při dlouhodobém používání neovlivňují nežádoucím způsobem mikrobiální prostředí dutiny ústní, nevýhodou pro řadu pacientů je výrazně pálivá chuť,
  • chlorhexidin (např. Corsodyl) – je považován za zlatý standard a efektivní chemický prostředek proti zubnímu plaku, zde pozor na koncentraci (vyšší koncentrace se mohou používat max. 2 týdny), při používaní vyšších koncentrací způsobuje žlutohnědé zbarvení hřbetu jazyka, tvrdých zubních tkání a výplní, 
  • octenidine HCl (např. Neocident) - nejmodernější složka, má výrazné antibakteriální, antimykotické a antivirové účinky, v dostatečných koncentracích působí baktericidně, ve srovnání s chlorhexidinem má tato látka méně nežádoucích účinků (může vyvolat poruchy chuti),
  • cetylpyridinium chlorid - má široké antimikrobiální spektrum, ale nedosahuje účinnosti chlorhexidinu, účinnost cetylpyridinu lze zvýšit častějším použitím (čtyřikrát denně), což však zvyšuje výskyt nežádoucích účinků (může způsobit hnědavé zabarvení tvrdých zubních tkání a hřbetu jazyka, je ale méně časté než u chlorhexidinu),
  • triklosan (např. Sensodyne) - v nízkých koncentracích je bakteriostatický a ve vyšších baktericidní, inhibiční účinek na tvorbu zubního mikrobiálního povlaku je relativně nízký (tzn., že tvorbu plaku snižuje v nižší míře), významnější jsou jeho protizánětlivé účinky a schopnost redukovat gingivitidu. V současné době je používání triklosanu velmi diskutabilním tématem, jelikož jeho masové používání má negativní vliv na životní prostředí (těžko odbouratelná látka), u bakterií vyvolává rezistenci vůči antibiotikům a v neposlední řadě se v souvislosti s triklosanem stále více zmiňují jeho toxické účinky na lidský organismus.
• Fluoridy – důležité stavební kameny zubní skloviny, která je pak odolnější vůči kyselému prostředí v ústech (odolnější vůči vzniku kazu). Také zpomalují metabolismus bakterií přítomných v zubním plaku (někdy se řadí k antibakteriálním složkám).

Kromě těchto nejčastěji se vyskytujících složek obsahují ústní vody samozřejmě další vedlejší látky.