Hanka

Kdo mě zná a ví, jak moc miluji svou rodinu a děti, těžko by věřil, že jsem vlastně nikdy nebyla nějak extra mateřský a rodinný typ. Vyrostla jsem v rozvedené rodině, ve svém okolí jsem nepoznala opravdu funkční manželství a děti mi nikdy nic moc neříkaly. Osud tomu ale chtěl jinak a před osmnácti lety jsem poznala muže – tehdy náctiletého kluka, který mě sice neokouzlil na první pohled, ale dokázal mě zaujmout natolik, že jsem mu dala šanci a šla na první rande. Od té doby jsme se vídali každičký den. Zjistila jsem, že existuje něco jako spřízněná duše, chybějící polovina… Po pěti letech jsme spolu koupili byt, společně cestovali a užívali si života. Po jedenácti letech jsme se vzali a do roka se nám narodil náš první syn 😊. I když jsme měli pocit, že si vlastně vystačíme sami dva a zcela vážně zvažovali možnost, že zůstaneme bezdětní, nakonec jsme se přiklonili k tomu, že dítě do života patří. Otěhotněla jsem dva měsíce po svatbě, těhotenství bylo naprosto bez problémů a obávaný porod byl nakonec neskutečný zážitek. Mateřská láska u mě nenaskočila hned, ale postupně, v řádu měsíců. Zato ta intenzita, která se pak dostavila, byla neskutečná. Když měl syn 2,5 roku a blížil se můj návrat do práce, stále častěji jsme řešili otázku, jestli zůstaneme u jednoho dítěte. I když jsme si ani jeden druhé dítě neuměli moc představit, došli jsme k názoru, že to alespoň zkusíme, abychom jednou nelitovali, že máme jedináčka. Následující měsíc jsem našla na těhotenském testu dvě čárky 😊. A tak se ze mě stala dvojnásobná máma dvou skvělých kluků. Jak jednou řekla moje kolegyně: „když máš děti, už nežiješ svůj život, ale ten jejich“. Tehdy mě to jako bezdětnou hrozně děsilo. Teď s tím musím souhlasit, a navíc můžu dodat: „žiju život svých dětí a naplňuje mě to štěstím“.

Co se týče mého profesního života, odmaturovala jsem na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní laborant a poté, co jsem nenašla uplatnění v oboru, jsem nastoupila v ordinaci zubního lékaře jako sestřička/instrumentářka. Po šesti letech jsem se ale vrátila ke svému oboru a nastoupila ve velké Fakultní nemocnici na pozici mikrobiologické laborantky. Toto odvětví mě nadchlo natolik, že jsem si dálkově dodělala vysokou školu v oboru Zdravotnická bioanalytika na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy a rok poté ještě atestaci v oboru mikrobiologie.

A protože jsem posledních pět let buď těhotná, rodím, nebo kojím, velice ráda jsem souhlasila s nabídkou účasti na tomto webu, který mi přijde velice přínosný nejen pro nás matky 😊. Psaní mě vždycky bavilo, můžu si tak alespoň oprášit a dále rozšířit své znalosti a zároveň se o ně podělit s vámi. Věřím, že se tu dozvíte spoustu zajímavého a díky vašim zkušenostem a komentářům se na oplátku obohatím i já.