Roup dětský nebo-li enterobius vermicularis je parazit, který způsobuje onemocnění zvané enterobióza. Nejedná se o žádné vážné onemocnění, každopádně také o nic příjemného. Určitě se mnou budete souhlasit, že většině z nás se jen při jeho představě zvedá žaludek. Co ale dělat když se roup u vašeho dítka přeci jen objeví? Který přípravek zaručeně pomůže a jak se proti němu účinně bránit? To vše jsem se pokusila shrnout v tomto článku.
Každé dítě je originální, má své zájmy, preference, oblíbené barvy, pohádkové, filmové či hudební hrdiny. A tomu by měla odpovídat také výzdoba jeho pokoje, aby se v něm cítilo bezpečně, spokojeně a mělo z pobytu v něm dobrý pocit.
Taky dětem dáváte různé vitamínové doplňky stravy ve formě třeba sirupů nebo kapslí, ale chtěli byste jim to občas zpestřit? Naše děti dostanou čas od času vitamínové želé bonbóny, po kterých by se hned zaprášilo, kdybychom je neschovali dostatečně vysoko do skříně 😊. Ale co tyto bonbóny vlastně obsahují? Zajímalo mě, kolik a jakých vitamínů dětem poskytují, tak jsem se je rozhodla porovnat. A na co jsem se při porovnávání zaměřila? V první řadě to bylo složení (které vitamíny pokryjí denní dávku referenční hodnoty příjmu), dalším parametrem byla cena (tu je třeba přepočíst na cenu za maximální denní dávku) a poslední byla chuť (zde jsem vychála z preferencí našich dětí 😊).
To, že se pravidelně myjeme, čistíme si zuby a uši, je pro většinu z nás naprostá samozřejmost. Ale co naše oči? Věnujeme jim péči, kterou by si zasloužily? Přiznám se, že mě to do jisté chvíle ani nenapadlo. Nedávno se manžel vrátil z práce se zarudlým a slzejícím okem. Pracuje v prostředí, kde kromě běžného prachu lítají vzduchem kovové špony a podobné drobné částečky, takže se není čemu divit, když mu sem tam něco zůstane v oku. Tentokrát to ale bylo jiné, oko slzelo víc a víc, takže jsme zajeli do lékárny pro něco, co by mu pomohlo. Paní lékárnice nám dala na výběr několik různých produktů a u všech vyjmenovala, na co se kromě řešení akutního problému mohou ještě používat. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se ani jeden z nás se o oči vlastně vůbec nestaráme. Při tom je zrak jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů, které zdravý člověk má.
Určitě to všichni znáte. Dítě je v pohodě, hraje si, je spokojené a najednou, klidně z ničeho nic je unavené, nevrlé, jde si lehnout a… je tu horečka! Ale i teplota nebo horečka mají své důvody. Proč se vlastně teplota zvyšuje? Zvýšená teplota i horečka je přirozený a žádoucí jev lidského organismu – potažmo imunitního systému, když se něco děje (typicky když je přítomna infekce). Proto není žádoucí snižovat teplotu za každou cenu. Tělo musí vynaložit k zvýšení teploty nemalé úsilí a bojuje tak proti infekci. Někdy už jen jejím zvýšením dokáže zničit některé bakterie či viry.
Protože se konečně blíží moje nejoblíbenější období – léto a naše rodina miluje cestování, výlety a objevování nových míst, mám pro vás dnes pár tipů, kam byste se mohli právě během léta (ale určitě i mimo něj) podívat. Jsou to místa, kde si zaručeně užijí hlavně děti, ale všude je to super pro celou rodinu. S ohledem na momentální situaci a také s ohledem na to, že co máme děti, vyrážíme zatím spíše na kratší výlety tady u nás, jsou všechna místa z Česka. Protože i tady je opravdu krásně.
Jestli něco miluju, jsou to letní večery. Posezení s rodinou, večerní opékání nebo grilování, procházky před spaním… jako malá jsem milovala stanování a sezení u táboráku, stejně jako večerní romantické koupačky. Ale tehdy i dnes mi tyto okamžiky umí znepříjemnit otravný hmyz! Sedíte na terase, na zahrádce, sluníčko pomalu zapadá, ale pořád je příjemně teplo. Najednou bzzzz, komár na ruce, na noze.. a je po klidu. Co je ještě horší – večer uložíte děti, dořešíte resty, co jste přes den nestihli, rychle se umyjete a už se vidíte v posteli. Uvelebíte se na polštáři a… zase komár! Můžu se přesvědčovat zleva zprava, že hmyz má na světě taky své místo, stejně to moc nezabírá a minimálně s komáry a mouchami nemám žádné smilování.
Za sebe mohu říct, že ve svém okolí neznám asi nikoho, kdo by neprodělal plané neštovice – ať už v dětství, nebo v dospělosti. A teď už to můžu tvrdit i o svých dětech. Nejstarší dcera si je „donesla“ během jejího posledního měsíce v mateřské škole. Naštěstí ale měla celkem rychlý průběh bez komplikací, takže si poslední červnový týden ještě naposled užila kamarády a aktivity ve školce. A jak to tak bývá, do dvou týdnů se nakazily také obě naše mladší děti, takže já jsem si s nimi „užívala“ izolaci, ale na druhou stranu jsem ráda, že už to mají všechny naše děti odbyté.
