Výživa může mít na vývoj dítěte pozitivní i negativní vliv. Kromě akutních problémů, které může nevhodná strava způsobit (bolest bříška, nadýmání, průjem, zácpa, ale i zvýšená nemocnost, problémy se spánkem atd.), pokládá strava v tomto období základ zdraví pro celý budoucí život – nevyvážená, nevhodná či nedostatečná strava v dětství se může projevit civilizačními nemocemi v dospělosti. Důležité je proto zajistit miminku vyváženou stravu plnou živin, vitamínů a minerálů.

Fáze výživy dětí do jednoho roku

Z hlediska výživy dítěte můžeme během prvních 12 měsíců života mluvit o třech obdobích:

• Od narození do konce 4. měsíce – výhradně mléčné období, miminko je kojeno či krmeno umělou výživou.
• Od 5. do konce 7. měsíce – tzv. přechodné období, začíná se s příkrmy.
• Od 8. do konce 12. měsíce – plná kojenecká výživa, od kašovité stravy se postupně začíná přecházet až po kusovitou.
  
  

  Kojení: nejvíce zdravá strava pro děti

  Ideální výživa novorozence, jakož i výživa kojence minimálně do konce 4. měsíce (ideálně však alespoň do konce 6. měsíce) je bezesporu kojení. Mateřské mléko je nejlepším možným zdrojem živin, pokryje veškeré nutriční potřeby i množství tekutin. V mateřském mléku je obsažena i probiotická vláknina podporující imunitní funkce dítěte. Kojení také snižuje riziko alergických reakcí a má svůj psychologický význam – vytváří pouto mezi matkou a dítětem. Pokud matka nemůže plně kojit, musí být dítě přikrmováno či krmeno vhodným umělým mlékem – pro přípravu je nutné používat nezávadnou kojeneckou vodu. Jestliže mléko odstříkáváte, dejte ho ihned po odsátí do lednice.

  Jak často kojit

  Frekvenci kojení si miminko řídí standardně samo, neměla by však zpočátku klesnout pod osm denně. V průběhu 24 hodin by mělo dítě vypít 125–150 ml mléka na 1 kg tělesné hmotnosti, přičemž by mělo přibírat cca 28 gramů za den. O tom, že dostává dostatek stravy, svědčí 6–8 pomočených plen denně, přičemž stolici by mělo mít 3–6× denně.

  Při kojení není třeba podávat žádné jiné tekutiny, v horkém létě by však mělo být miminko kojeno častěji. V zimě je navíc potřeba dbát na odpovídající vlhkost a teplotu vzduchu v místnosti. Při topení dochází k vysušování vzduchu, který zase vysušuje sliznice, což ovlivňuje schopnost těla odstraňovat prach a škodlivé látky z dýchacího traktu. Velmi suchý vzduch navíc vyvolává pocit žízně. Dítě v tomto období nepotřebuje ani žádnou další výživu, vyjma vitamínu D, který by měl být podáván po celý první rok života, a vitamínu K1, který se v 1. měsíci podává 1× týdně a následně 1× měsíčně.

  Umělá výživa dle věku dítěte

  Pokud matka nemůže nebo nechce kojit, dává se miminku umělá výživa. Minimálně do konce 4. měsíce se jedná o tzv. počáteční umělé formule, od 5. až do 36. měsíce lze podávat pokračovací mléka. Množství vypitého mléka by mělo během prvního půl roku odpovídat přibližně 1/6 hmotnosti dítěte (hmotnost dítěte v gramech se vydělí šesti a výsledné číslo se ještě vydělí počtem podávaných dávek za den – tím získáme množství mléka na 1 dávku). Při výživě umělým mlékem se dítěti doplňuje vitamín D.

  Co může jíst dítě v šesti měsících?

  Od 4., ideálně až od 6. měsíce (pokud kojenec prospívá) lze postupně přidávat k mléku jednodruhové zeleninové příkrmy (dříve je nezařazujte, zažívací soustava kojence špatně tráví potraviny obsahující škrob a určité látky ze zeleniny a ovoce mohou být dráždivé). Pro podávání příkrmu je nutné, aby dítě bylo schopno udržet hlavu ve stabilní poloze, přijímat potravu vkládáním do úst a polykat. Ideální jsou brambory, cuketa, mrkev, brokolice, dýně či špenát. Zeleninu je nutné uvařit, rozmixovat, nesolit ani nesladit. Podává se lžičkou (obvykle namísto polední dávky mléka), přičemž první den se podávají jen 1–2 lžičky před kojením a každý následující den se množství postupně navyšuje, dokud se plně nenahradí polední dávka mléka. Do zeleninového příkrmu můžete také po ohřátí přidat malé množství rostlinného oleje v bio kvalitě (olivový, slunečnicový, řepkový), který je nezbytný pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Pozor na alergie: nový druh zeleniny zkoušejte až po několika dnech od předchozího, aby bylo případně možné rozpoznat alergii. Smíšené příkrmy z více druhů zeleniny zavádějte až ve chvíli, kdy máte vyzkoušeno, že miminko nemá na žádný z použitých druhů alergii.

  Začlenění masa a ovoce

  Od 7. měsíce můžete začít miminku podávat zeleninové příkrmy obohacené libovým vařeným, nesoleným, nekořeněným masem – ideální kuřecí, krůtí, králičí, jehněčí či hovězí (cca 20–30 g). Vzhledem k tomu, že dětem v tomto období často chybí železo, je maso skutečně žádoucí. Vhodné je také 1–2× týdně přidat žloutek (bílek min. do 12. měsíce vynechte, jedná se o alergen). Stejně tak nevhodné je podávat šunku či uzeniny (obsahují vysoké množství soli a tuku). Lze také začít začleňovat ovoce, které rozmačkáte do pyré či hladké kaše (postupně, až je dítě schopno kousat, začněte ponechávat i malé kousky ovoce). Podávejte ovoce na dopolední svačinu a stejně jako u zeleniny začínejte s jednodruhovými příkrmy – vhodné jsou jablka, hrušky, banány, meruňky. Ovoce nedoslazujte! Ovoce můžete míchat i s bezlepkovými kašemi, jako je kukuřičná či rýžová. Pokud kupujete hotové příkrmy, nachystejte si dostatek místa v lednici. Dítě v tomto věku sní 5 ovocných či zeleninových porcí denně. Pozor při přípravě příkrmů: nejlepší je připravovat domácí příkrmy z kvalitních a čerstvých surovin namísto používání komerčních konzerv. Vždy vybírejte bio ovoce či zeleninu, které důkladně omyjte a oloupejte. Dodržujte maximální hygienu, zamezte kontaktu syrového masa se zeleninou, kterou už nebudete tepelně upravovat. Připravené (maso) zeleninové příkrmy skladujte v mrazáku (např. v tvořítkách na led), max. po dobu 3 měsíců. Ovocné příkrmy skladujte uzavřené v lednici bez přístupu vzduchu a co nejrychleji spotřebujte. Dávejte si pozor také na to, z jakých materiálů je vaše kuchyňské vybavení.

  Zařazení mléčných výrobků a lepku aneb co může jíst 8měsíční dítě

  Pokud dítě zvládá zelenino-masové a ovocné příkrmy, lze od 8. měsíce začít zařazovat mléčné výrobky – vhodný je neslazený polotučný bílý jogurt bez příchuti, čerstvé sýry jako lučina či žervé. Zařazovat lze i obiloviny jako zdroj sacharidů a tedy energie, a zároveň je dítě potřebuje pro správnou funkci mozku. Během 1. roku života potřebuje dítě cca 60–95 g sacharidů denně. Vyzkoušet můžete i varianty s lepkem, který lze postupně zařazovat, ať už ve formě pšeničné či žitné kaše, přidáním lžíce mouky do zeleninového příkrmu, piškotu do ovocného příkrmu atd. Dětské kaše můžete podávat ke snídani či k večeři. Postupně začněte přidávat i pečivo a chléb a přecházejte od kašovité stravy k pevné – vždy ale zohledněte vývoj a schopnosti dítěte.

  Pozor na nevhodné potraviny

  I když má být strava rozmanitá, aby pokryla potřebu bílkovin, tuků, vitamínů, minerálů a sacharidů, je třeba vyhnout se určitým druhům, jako jsou např.:

  • slané sýry (feta, balkánský, tavený, plísňový);
  • tvaroh (možno nejdříve od 1 roku, vysoký obsah bílkovin zatěžuje ledviny);
  • nízkotučné mléčné výrobky,
  • neupravené kravské mléko,
  • uzeniny,
  • čokoláda,
  • bílek,
  • vepřové maso, tučná masa,
  • citrusové a exotické plody,
  • smetanové krémy,
  • ořechy,
  • koření,
  • sladké limonády, džusy,
  • některé druhy zeleniny (paprika, křen, ředkvička, cibule).

  Nevíte-li, jaké potraviny jsou vhodné či v jakém množství, pomohou vám výživové tabulky pro děti. Dobrým rádcem může být i výživová pyramida pro děti.

  Nezapomínejte na pitný režim

  V době zavádění příkrmů začněte podávat také tekutiny, jako jsou dětské čaje, kojenecká voda, nebo ředěné ovocné šťávy. Nikdy nedávejte zelený a černý čaj, minerální vodu či slazené nápoje.