Mezi nejčastější příznaky patří:

• prodělaná infekce horních cest dýchacích (rýma)
• pulzující bolest uší
• citlivost na dotek
• zalehlé ucho
• neklid, poruchy spánku
• bolesti hlavy, břicha (může se objevit průjem)
• zvýšená teplota či horečka
• hnisavý výtok z ucha (dojde-li k nahromadění tekutiny ve středním uchu, která díky zúžené Eustachově trubici neodtéká, může vzniknout v bubínku trhlinka, přes kterou se tekutina tlačí ven)

Bolest sílí v noci, kdy poloha vleže přispívá k přesunu infekce skrz Eustachovu trubici do středního ucha, což se u malých dětí projevuje intenzivním pláčem a tím, že si sahají na ucho. Pokud bakterie a viry proniknou do středouší, začnou se velmi rychle množit (je zde ideální prostředí - teplo, vlhko, uzavřený prostor). Dochází k hromadění tekutiny (hnisu), která nemá kam odtékat, tlačí tak na bubínek, což je příčinou prudké bolesti.

V první fázi se zánět středního ucha léčí podáváním analgetických a protizánětlivých kapek. Je třeba rozlišit, zda se jedná o virovou či bakteriální (hnisavou) infekci. U hnisavé varianty se obvykle nasazují antibiotika. Pokud hnis tlačí na bubínek, provede lékař paracentézu (tzv.píchání ucha), kdy dojde k odstranění nahromaděného sekretu a výplachu ucha. Tento zákrok je nepříjemný a u nás matek hodně neoblíbený, nicméně přináší okamžitou úlevu, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit (dcera mi během chvíle po zákroku usnula v náručí). Někdy bubínek praskne samovolně (nevydrží vzniklý tlak), dojde k odtoku hnisu a ustoupení bolesti. Může se stát, že vzniklý otvor je větší a hojí se pak déle, než při odborném propíchnutí, v horších případech se pak mohou vyskytnout potíže se sluchem.

Aby byla léčba úspěšná, je třeba udržovat čistý zvukovod (snažit se, aby z ucha v následujících dnech po zákroku odtékal sekret), pravidelně smrkat (nebo hleny odsávat), aby byla nosní dutina stále průchodná, doporučuje se používání nosních kapek či sprejů, které snižují otok sliznice).

V některých ORL ordinacích se dnes k léčbě zánětu středního ucha používá laser, jedná se o nebolestivou terapii, která však není hrazená pojišťovnami.

Mezi základní pravidla prevence patří posilování imunity, ochrana uší, otužování, správná ušní hygiena a péče o nosní dutinu (zejména při nástupu rýmy). V dnešní době je možné nechat děti očkovat proti pneumokokovým infekcím. Pokud se zánět středního ucha objeví, je nutné, aby byl pořádně doléčen (v případě bakteriální infekce nevysazovat antibiotika po odeznění příznaků), v opačném případě by mohlo dojít k přechodu do chronického stádia.

Částo bývá následkem akutního zánětu středního ucha, opakujích se zánětů nebo nefunkčnosti Eustachovy trubice. Jedná se o dlouhodobý zánět středního ucha, kdy je ve středouší přítomna tekutina. Na rozdíl od akutního zánětu nebývá provázen horečkami ani bolestí, projevuje se svěděním ucha, jeho zalehnutím, tlakem a nedoslýchavostí. Pokud nezabírá konzervativní léčba (podávání nosních kapek a antihistaminik), přistupuje se k chirurgickému řešení (k odstranění nosní mandle v případě jejího zvětšení nebo zavedení tzv. ventilačních trubiček do bubínku, které poté odvádí tekutinu ze středouší a udrží jej čisté a vzdušné). K zavedení těchto drenážních trubiček se někdy přistupuje i při řešení opakovaných akutních zánětů středního ucha. Jedná se o krátký zákrok prováděný v narkóze, trubičky v uších vydrží asi půl roku a pak samovolně vypadnou. Po celou dobu, kdy jsou trubičky zavedeny, je třeba uši chránit před vodou.