Rýma aneb jak naučit dítě správně smrkat
Určitě mi dáte za pravdu, že rýma je sice banální záležitost, všichni se s ní celkem často setkáváme, ale i přesto dokáže slušně potrápit jak dítě, tak dospělého. Když jsem měla děti malé, měly rýmu každou chvíli, a i když je nic dalšího netrápilo, dokázaly být „pěkně“ protivné, protože ucpaný nos není nic příjemného. Já mám navíc z dětství rýmu spojenou se zánětem středního ucha, vzpomínám si, jak rodiče s mladší sestrou neustále lítali píchat uši na ORL. Proto je dobré naučit děti správně smrkat co nejdříve, aby se riziko zánětu středního ucha minimalizovalo. Člověk si řekne, že smrkání není žádná věda, ale opak je pravdou, ani mnoho dospělých neumí smrkat správně. Tak schválně – umíte nebo neumíte 😊?
„Léčená rýma trvá sedm dní, neléčená týden.“Rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice a patří k nejčastějším nemocem u dětí i dospělých. Rýmu způsobují viry, bakterie a alergie. Nejčastěji se setkáváme s rýmou virového původu a pokud se nevyskytnou další komplikace, není nutná návštěva lékaře. Během rýmy dochází ke zduření sliznic, proto se nám obtížněji dýchá a často je provázena bolestí hlavy. Hlavním příznakem je zvýšená sekrece hlenů. Přenáší se kapénkovou cestou i přímým kontaktem, inkubační doba je 1 až 3 dny. Obvykle trvá zhruba týden.
Rýma se projevuje zduřením nosní sliznice, čímž dochází k omezení průchodnosti nosu (máme ucpaný nos), dalším projevem je výtok, který je z počátku vodnatý, poté hlenovitý, hlenohnisavý až hnisavý. Zejména malé děti, které neumí smrkat, výtok polykají, a proto dochází ke dráždivému kašli.
Podle průběhu rýmy rozlišujeme:
-
Rýma akutní – projevuje se zvýšenou teplotou, svěděním v nose, nechutenstvím, zprvu
vodnatá sekrece se postupně mění na hlenovitou, hlenohnisavou až hnisavou. Dýchání nosem je obtížnější,
může se objevit kašel a noční chrápání.
Virová rýma – je způsobena rhinoviry, koronaviry, které se uchytí na nosní sliznici, kde se množí a způsobují otok a zánět. Děje se tak zejména v chladnějších měsících a pokud máme oslabenou imunitu. Dýchání nosem je obtížnější, tvoří se hlen, který z řídkého postupně přechází do hustšího (obvykle bývá čirý).
Bakteriální rýma – virová rýma se často může změnit na bakteriální, v poškozené a oslabené sliznici se přemnoží bakterie, se kterými se organizmus běžně popere, ale při oslabení to nejde. Barva hlenu se změní z bezbarvého na žlutý až zelený. - Rýma chronická – objevuje se pravidelně, nesouvisí s infekcemi a trvá déle než 3 měsíce. Asi nejčastější příčinou vzniku bývají alergie (např. senná rýma), dalšími příčinami mohou být hormonální změny, polypy na sliznici a můžeme si ji přivodit také nadměrným používáním nosních kapek.
-
Vazomotorická rýma – není způsobena žádnou infekcí ani alergií, ale fyziologickou reakcí
(např. rychlou změnou teplot), může se spouštět při konzumaci pikantních pokrmů, změně polohy, při zvýšené
fyzické aktivitě. Obvykle rychle mizí.
V případě chronické rýmy (nejčastěji alergické) bychom měli navštívit odborníka. S běžnou rýmou se však naše tělo většinou popere samo, pokud se nevyskytnou další komplikace, není třeba chodit k lékaři. Sami si můžeme od rýmy ulevit a zmírnit příznaky. Nejdůležitější je zvýšit příjem tekutin a vitamínů (zejména C), které posilují imunitní systém. Na potlačení příznaků rýmy nám mohou pomoci:
- Nosní kapky a spreje – mírní otok sliznice a snižují tvorbu hlenu, čímž zprůchodní nosní dutinu a umožní dýchání nosem. Za mě jsou mnohem příjemnější a účinnější spreje, aplikují přesnou dávku, nevytékají z nosu, dají se používat v sedě. Na trhu jich je dnes nepřeberné množství, nám se osvědčil Olynth, Nasivin nebo NeoRhin. Ale pozor, některé kapky i spreje se nemají používat dlouhodobě!
- Napařování – doporučuje se napařování končetin nebo celého těla v horké vodě, do které se přidají esenciální oleje (např. eukalyptus nebo tymián).
- Inhalace páry – připravíme si inhalační lázeň (slanou vodu, vodu s éterickým olejem, vincentku, bylinný roztok) a uvolňující se páru vdechujeme nosem (hlavu si přikryjeme ručníkem). Dostupné jsou také nosní inhalátory – více o inhalátorech ZDE .
- Výplachy solným roztokem – můžeme aplikovat pomocí spreje nebo použít tzv. nosní sprchu (ucpat jednu dírku a druhou natáhnout solný roztok do nosu).
- Odsávačky hlenu – zejména u kojenců a batolat se doporučuje hleny odsávat, ucpaný nos jim brání v dýchání a sání mateřského mléka.
-
Pravidelné smrkání – je důležité pravidelně a správně smrkat, abychom si nos vyčistili,
uvolnili dýchací cesty, a hlavně zabránili vzniku dalších komplikací, ke kterým nesprávným smrkáním nebo
potahováním může dojít.
Jak správně smrkat?
Smrkání je dle mého názoru u rýmy to nejdůležitější. Smrkáním vyčistíme nosní dutinu. Špatná technika smrkání může nejen u dětí způsobovat záněty středního ucha a vedlejších nosních dutin, proto je třeba naučit smrkat děti co nejdříve. Děti jsou schopné samostatně smrkat od dvou let, možná i dříve, jsou velmi učenlivé a rády napodobují starší sourozence. Pokud si dobře vzpomínám, obě moje děti to vcelku dobře zvládaly velmi brzy (určitě před druhými narozeninami), chtělo to jen trochu práce a trpělivosti, kdy jsem jim to pořád dokola ukazovala a ony mě napodobovaly. Při učení se zkuste řídit následujícími radami:
- S učením začněte, když bude mít dítě dobrou náladu a bude zdravé (pokud ho něco trápí, nespolupracuje tak, jak bychom potřebovali). Myslete na to, že smrkat se má ve vzpřímené poloze.
- Nejdříve ho naučte foukat ústy, ideálně formou hry – může foukat do píšťalky, do pěny při koupeli, použít bublifuk, brčko, sfoukávat svíčky nebo zkusit foukáním udržet pírko ve vzduchu.
- Jakmile zvládne foukat ústy, naučte ho foukat nosem, a to stejným způsobem. Můžete přidat hru na slona (troubení) nebo na ježka (funění), případně vyfukovat nosem na zrcadlo, které se dýcháním zamlžuje. U nás nejvíce fungovali sloni 😊.
- Naučte ho foukat pouze jednou dírkou (druhou mu zacpěte), protože správná technika smrkání spočívá právě ve vyprázdnění jedné dírky a následně druhé.
- Neučte ho smrkat vší silou, i když máme pocit, že vše musí jít z nosu ven, může někdy příliš silné smrkání uškodit.
- Naučte děti používat papírové kapesníky, které se po jednom použití vyhodí – pokud budete používat látkový kapesník nebo opakovaně papírový, hrozí rekontaminace nosní sliznice.
- Nezapomeňte dítě pochválit.
Tak co, umíte správně smrkat?
Věděli jste, že se má smrkat nejdříve jednou dírkou a teprve potom druhou nebo to neřešíte a prostě troubíte do kapesníku oběma najednou? Já jsem se jako dítě potýkala s chronickou rýmou, bez kapesníku jsme se neobešla ani v létě, takže smrkání mám v malíčku, vzpomínám si, že mi pan doktor na ORL vysvětloval správnou techniku a důvod, proč je to takto správně – při smrkání oběma dírkami najednou se totiž otevírají trubice vedoucí do středního ucha, což může vést k zánětům, toho jsem se tak bála, že jsem se to naučila okamžitě. Smrkání vší silou zase může způsobit, že se viry rozšíří do sluchové trubice nebo vedlejších nosních dutin. S punkcí nosních dutin mám z dětství osobní zkušenost a nepřála bych ji ani největšímu nepříteli. Od píchání uší, nedej Bože punkce dutin jsem chtěla své děti ušetřit, proto jsem na správné smrkání dbala od začátku. A myslím, že se mi to podařilo, tyto zákroky opravdu neabsolvovaly. Nejúspěšnější technikou byla hra na slona, kdy jim při usilovném troubení vyletěla z nosu nudle, což bylo sice nechutné, ale pro ně velmi vtipné 😊.