Sedmá nemoc
Už jsme se tady zabývali pátou a šestou nemocí, a tak by nebylo na škodu rozebrat ještě tu poslední s označením „sedmá“. Proč mají vlastně některé nemoci v názvu číslo? V době, kdy ještě nebylo známo, co tyto nemoci způsobuje, se prostě číslovaly. Zatím co první čtyři nemoci již běžně nazýváme jejich dalším a známějším názvem, horší je to s těmi posledními třemi, které se stále označují číslovkou. O které se vlastně jedná?
První dětská nemoc – Spalničky
Druhá dětská nemoc – Spála
Třetí dětská nemoc – Zarděnky
Čtvrtá dětská nemoc – Pseudospála (nepravá spála)
Pátá dětská nemoc – Infekční erytém
Šestá dětská nemoc – Třídenní horečka
Sedmá dětská nemoc – Ruka-Noha-Ústa
Co je sedmá nemoc?
Sedmá nemoc neboli tzv. syndrom ruka noha ústa je poměrně nové vysoce virové onemocnění, které se rozšířilo teprve v 90. letech minulého století (asi proto si ho z dob dětství nepamatuji 😊). Český název vychází z anglického pojmenování "hand, foot and mouth disease", můžeme se setkat se zkratkou syndrom HFMD. Sedmou nemoc způsobují coxackieviry, patřících do rodu enterovirů (jedná se o velmi početnou skupinu virů, které způsobují například i běžná nachlazení), konkrétně se jedná především o virus Coxsackie A16. Tato nemoc je velmi nakažlivá a je sezónní, nejčastěji řádí v letních měsících a na podzim.
Toto onemocnění se nejčastěji objevuje u kojenců a dětí předškolního věku (až v 95 % postihuje děti do pěti let), vzhledem k vysoké infekčnosti se zpravidla nakazí všichni sourozenci, mohou se samozřejmě nakazit i starší děti a dospělí. Infekce se rychle šíří ve školce či jiných dětských kolektivech, na koupalištích nebo veřejných toaletách. Pozor by si měly dávat těhotné ženy v 1. trimestru, kdy je touto nemocí ohrožen plod, měly by se tedy vyhýbat kontaktu s nakaženým. Pokud se sedmou nemocí nakazí těhotná žena před porodem, existuje velká pravděpodobnost, že se nakazí také miminko, proto je nutné okamžitě zahájit vhodnou léčbu.
Sedmá nemoc je vysoce infekční, inkubační doba je 3 až 6 dnů. Přenáší se kapénkovou nebo fekálně-orální cestou, tedy kontaktem se stolicí, hlenem nebo slinami pacienta, ale také přímým kontaktem se zarudlou vyrážkou či nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Dítě je nejvíce infekční v okamžiku, kdy se začnou objevovat první puchýřky. Co se stolice týče, ta je infekční ještě asi měsíc po prodělání nemoci, proto je velmi důležité dodržovat zásady správné hygieny, zejména u malých dětí dbát na mytí rukou, a to nejen po použití toalety.
Z počátku se sedmá nemoc projevuje jako běžné nachlazení. To, že se nejedná pouze o nachlazení, poznáte podle zarudlé vyrážky, která se začně objevovat na dlaních a chodidlech, poté dojde k výsevu drobných šedých puchýřků. Vyrážka bývá silně svědivá až bolestivá, vyvolává nutkavé škrábání, někdy i brnění postižených končetin. Krom toho se tvoří puchýřky také na sliznici dutiny ústní a na jazyku, postupně přechází v bolestivé vřídky, které se podobají aftám a není výjimkou, že pacienti odmítají jíst a pít. Má tyto typické projevy:
- zvýšená teplota
- bolest v krku
- nechutenství
- nevolnost, bolest břicha, průjem
- zduřelé lymfatické uzliny
- vyrážka na chodidlech a dlaních
- šedé puchýřky na kůži
- bolestivé vřídky v ústech
Výše zmíněné projevy v podobě bolestivých puchýřků mohou přetrvávat až deset dní, ale to spíše výjimečně, obvykle nemoc sama do týdne odezní. Léčba sedmé nemoci je symptomatická, mohou se podávat antipyretika na snížení teploty (Paralen), analgetika na mírnění bolestí (Ibuprofen), antihistaminika na snížení svědivosti vyrážky (Fenistil). Postižená místa se mohou potírat tekutým pudrem nebo zinkovou mastí, na bolestivé vřídky v ústech poslouží vhodně zvolené antiseptikum (např. Betadine nebo Neocide gel), můžete vyzkoušet odvary z šalvěje nebo heřmánku nebo je potírat genciánovou violetí. Důležitý je zvýšený příjem tekutin a vitamínů, klidový režim. Proti sedmé nemoci neexistuje očkování.
Obvykle mívá sedmá nemoc mírný průběh, je dobře snášena a není extrémně závažná. Výjimečně může dojít ke komplikacím, jako je odlučování nehtů na rukou či nohou, na kůži mohou zůstat drobné jizvičky. Ojediněle může sedmou nemoc provázet zápal plic nebo zánět mozkových blan.
Sedmou nemoc můžeme během života prodělat vícekrát, organismus si totiž vytvoří protilátky pouze ke konkrétnímu kmenu, jež tuto nemoc vyvolal.
Slovníček pojmů
všechny pojmy
Máte zkušenosti se sedmou nemocí?
Zatímco s pátou a šestou nemocí jsem se u obou svých dětí setkala, se sedmou nemocí naštěstí osobní zkušenost nemám. Prodělala ji ale celá rodina mé nejlepší kamarádky, takže pár postřehů, i když zprostředkovaných, mohu také přidat. Nejdříve se nakazila nejmladší dcera, zcela jistě ve školce (měli tuto informaci vyvěšenou na nástěnce), zprvu projevy běžného nachlazení, silná bolest v krku a následně vyrážka a puchýřky na rukou, nohou, afty po celé pusince. Za pár dní to chytli oba starší kluci, ti měli jen zvýšenou teplotu a puchýřky na dlaních i chodidlech, afty v ústech se oběma vyhnuly. Nakonec se nakazila i kamarádka s manželem, oba se vším všudy, horečkou, puchýřky všude a s aftami si užila hlavně kamarádka, která se týden nemohla pořádně najíst, sice afty potírala enciánou, ale i tak trvalo opravdu týden, než se jich zbavila, brala to ale pozitivně – prý super dieta 😊. A jaké jsou vaše zkušeností s touto nemocí? Podělte se o ně v komentářích pod článkem.
Děkuji.