Pro milovníky odborných termínů bych ráda podotkla, že i když se slovo dezinfekce běžně používá i v lékárnách, správný termín je antiseptikum. Dezinfekce se používá na neživé povrchy (koupelna, podlahy, operační nástroje..), antiseptika se používají na živou tkáň. Abychom byli úplně přesní, za zcela plnohodnoutnou dezinfekci se dá považovat pouze prostředek, který spadá do kategorie "léčivý přípravek". Léčivo jediné ránu dezinfikuje. Jakýkoliv jiný přípravek, který nespadá do této kategorie, pomáhá např. při hojení ran, ale antiseptický (dezinfekční) účinek nemá. V tomto případě se jedná o zdravotnický prostředek, takže jako 100%ní antiseptikum nefunguje. Na trhu je spousta přípravku, které se takto tváří, ale o antiseptika se nejedná ☹️.

Při poranění dochází k narušení struktury kůže, přes kterou se pak do těla mohou dostat nežádoucí mikroorganismy způsobující zánětlivá onemocnění. Proto je nezbytné co nejdříve ránu dezinfikovat, čili vyčistit, a zbavit ji tak všech potenciálních patogenů.

Pokud se dítě poraní jen povrchově, v menším rozsahu, zvládneme ho většinou ošetřit sami. Ránu omyjeme vodou, dezinfikujeme dostupným přípravkem (např. Betadine, Peroxid vodíku, Neocide spray, Septonex, Octicide) a zalepíme, případně zavážeme obvazem. Pokud je však rána většího rozsahu, hluboká nebo nepřestává krvácet a bude potřebovat například sešít, poskytneme první pomoc (tj. omyjeme ránu, vyčistíme ji, přiložíme sterilní krytí) a vyhledáme lékaře.

Složení a koncentrace dezinfekcí

Dezinfekce se obvykle skládají z jedné účinné látky, která má antiseptické účinky, a tzv. pomocných látek, které poskytují dezinfekci další vlastnosti. Mě osobně zajímá jak samotná účinná látka a její vlastnosti, tak její koncentrace v daném roztoku. Základní vlastností antiseptika je ničit mikroorganismy (bakterie, viry, kvasinky). Ale je logické, že působí také na okolní lidskou tkáň. Asi se shodneme na tom, že čím méně vystavujeme naše tělo látkám, které organismu nejsou vlastní, tím lépe. Takže za mne, čím nižší koncentrace, tím menší zátěž pro organismus.

Je nutné příravky před použitím ředit?

Přiznám se, že až při psaní tohoto článku jsem narazila na podstatnou informaci, která mě velmi překvapila a přesto, že jsem farmaceutická asistentka, dosud jsem byla přesvědčena, že všechny přípravky lze k dezinfekci ran použít okamžitě v nezředěné formě. Z níže srovnávaných antiseptik se to týká jediného, a to konkrétně Betadine, které se v nezředěné formě může použít pouze na neporušenou kůži, k ošetření ran je nutné roztok naředit v poměru 1:10! Používala jsem tento přípravek běžně a vždy bez ředění, tedy špatně, ale při hlubším zamyšlení si ani neumím představit, jak tento přípravek nejdříve ředím a teprve poté použiji, nehledě na to, že ředit předem ho nelze, musí se naředit těsně před použitím, takže naředěný roztok použijete jednou a pak ho můžete vylít...

Kromě koncentrace by nás mělo zajímat také to, jaký vliv májí na fungování antiseptika čas a okolní podmínky. Některé dezinfekce působí totiž pouze v okamžiku samotné aplikace, ty modernější se vyznačují tzv. remanentním účinkem a působí delší dobu (mezi nejnovější patentované látky s antiseptickými účinky patří např. octenidine). Takový peroxid vodíku působí pouze v okamžiku, kdy ho lijeme na ránu, můžeme pozorovat bublání (uvolňující se kyslík), potom už antimikrobiální účinek mizí.

Jaky je rozdíl mezi nabízenými přípravky?

Níže najdete srovnání dezinfekcí, z nichž mám všechny odzkoušené. Můžete tak jednoduše srovnat cenu, způsob dávkování, koncentraci účinné látky, výhody nebo indikaci. Jen bych chtěla upozornit, že u kontraindikací nejsou vyjmenovány všechny údaje, abych vás nezahlcovala informacemi. Všechny kontraindikace si vždy přečtěte v příbalovém letáku volně prodejných léčivých přípravků nebo v návodu na použití u zdravotnických prostředků.