Roup dětský

Roupi nejvíce trápí děti, výjimečně i dospělé. Zdrojem infekce je vždy pouze člověk, infekce vzniká nechtěným pozřením vajíček roupa, v žádném případě se nemůžete nakazit od zvířete. K přenosu infekce dochází:

• Přímým kontaktem s nakaženou osobou – děti se většinou nakazí jedno od druhého v důsledku špatně umytých rukou po použití toalety.
• Autoinfekcí – člověk nakazí opakovaně sám sebe.
• Kontaminovanými předměty – vajíčka roupů při pro ně ideálních podmínkách (chladnější teplota do 20 °C, vlhko) přežívají mimo tělo hostitele i několik dnů (např. na oblečení nebo ložním prádle, případně jiných předmětech).
• Inhalační cestou – vajíčka roupa jsou velmi lehká, díky nízké hmotnosti mohou proudit vzduchem (např. vdechnutím vajíček při natřásání lůžkovin).
• Mouchami – mouchy jsou schopné přenášet lehká vajíčka z místa na místo (tento způsob přenosu je z hlediska pravděpodobnosti minimální, ale ne zcela vyloučen - moucha by musela sednout na infikovaný lidský exkrement s vajíčkem a to přenést například na potravinu 😊).   

Inkubační doba roupa dětského se uvádí okolo 14 dnů. Mezi hlavní projevy této infekce patří:

• Viditelná přítomnost roupa ve stolici (hemžící se bělaví nitkoví červíci), není to však pravidlem.
• Svědění v oblasti konečníku.
• Nespavost – svědění se zhoršuje v noci, kdy samičky vylézají ze střev do řitního otvoru, kde kladou larvy, které potřebují k životu kyslík (toho se jim ve střevech nedostává).
• Častá potřeba na stolici.
• Pomočování (v důsledku ochabnutí svěračů).
• Bolesti břicha, průjem (méně časté).
• Zarudnutí, ekzematizace konečníku.
• Bolesti hlavy a neuróza (v důsledku nevyspání).

Někdy se mohou vyskytnout komplikace v podobě zánětů močových a pohlavních cest nebo podráždění slepého střeva.

Pokud máte podezření, že se u vašeho dítka roupi objevili, asi bych neváhala a navštívila lékaře, přestože v lékárnách jsou i volně dostupné přípravky proti tomuto parazitovi. Určitě je dobré, když vám lékař diagnózu potvrdí. Vyšetření se provádí několika způsoby (testuje se přítomnost vajíček roupa ve stolici):

1. Grahamova metoda – na konečník se nalepí průhledná páska (ideálně před umytím a ranní stolicí), poté se tato páska mikroskopicky vyšetří na podložním sklíčku. Tato metoda se provádí především u dětí.
2. Schüffnerova tyčinka – jedná se o skleněnou výtěrovou tyčinkou, která je na jednom konci zdrsnělá a vypouklá, pomocí níž se odebírá vzorek z řitního otvoru, následně se opět mikroskopicky vyšetří na podložním sklíčku. Tato metoda se využívá u dospělých (já si ji teda pamatuji z dětství, tehdy se určitě páska u dětí nepoužívala 😊).
3. Vyšetření vzorku ze stolice – zde se netestuje přítomnost vajíček, ale dospělého červa.

Pokud vyšetření vyjde negativně, doporučuje se opakovat (vzhledem k možné nesynchronizaci odběru vzorku s produkcí vajíček). Vyjde-li test pozitivně, je vhodné nechat vyšetřit všechny děti z jedné domácnosti.

V případě potvrzení diagnózy lékař předepíše perorální tablety nebo sirup, které mají odčervovací funkci. Na trhu existuje několik preparátů, které spolehlivě účinkují (mezi nejznámější patří Vermox (je pouze na předpis) nebo Vermophyt (při hledání informací na internetu jsem natrefila na zajímavou studii o účinnosti tohoto přípravku - koho by studie zajímala, více ZDE).

K léčbě roupů se používají takzvaná antihelmitika nebo doplňky stravy, které obsahují látky působící proti střevním parazitům. Více o konkrétních přípravcích a jejich hodnocení naleznete ZDE. Preparáty fungují buď na chemické nebo přírodní bázi. Jejich společným cílem je roupy paralyzovat, aby se nebyli schopni udržet na sliznici, čímž se jim znemožní příjem potravy, což má za následek jejich hynutí. Antihelmitika – jedná se o preparáty s účinnou látkou mebendazolu, albendazolu nebo pyrvinia (v současné době je v ČR dostupný jediný lék s účinnou složkou mebendazol – Vermox, který je k dostání pouze na lékařský předpis).

1. Doplňky stravy – volně prodejné preparáty obsahující účinné bylinné složky, které mají antiparazitní účinek a slouží pro podporu správného fungování střevního traktu (Vemophyt, Wurm-ex, Parazitex, Parasic nebo Červex Swiss).

Vzhledem k tomu, že preparáty účinkují pouze na živé červy (vajíčka znehybnit nelze), je třeba léčbu opakovat, aby se zabránilo vylíhnutí další generace roupů. Tyto přípravky se tedy obvykle používají dvoufázově v intervalech 2 až 3 týdnů.

Současně s léčbou je nutné dodržovat hygienické zásady:

• Důkladné mytí rukou (hlavně po toaletě a před jídlem).
• Pečlivá hygiena celého těla (zejména pak oblasti konečníku).
• Mytí potravin (třeba mouchy posedávající na ovoci nebo zelenině mohou vajíčka roznášet).
• Neolizování prstů, neokusování nehtů (nehty udržovat co nejkratší).
• Častější výměna ručníků, ložního a spodního prádla (doporučuje se nejen praní, ale také vyvařování a žehlení).
• Důkladné utírání prachu a luxování (vajíčka přežívají ve vnějším prostředí několik dní).
• Časté větrání (vajíčka jsou citlivá na nižší teploty).
• Konzumace česneku, mrkve a dýňových semínek.

Roupům lze jistojistě zabránit, a to zejména dodržováním správné hygieny, v podstatě platí stejné zásady, kterými je třeba se řídit i během léčby tohoto onemocnění – viz odstavec výše. Hlavně u dětí je důležité dbát na to, aby si po každém použití toalety nebo před jídlem umyly ruce, neokusovaly nehty (okusování nehtů patří k nejčastějším způsobům zavlečení vajíčka do organismu). Kromě těchto zásad je vhodné:

• Omezit konzumaci sladkostí (roupi potřebují k životu rafinovaný cukr – vzpomínám si, jak jsem od rodičů slýchávala: „nejez tolik sladkostí, budeš mít roupy“ 😊).
• Dostatek zeleniny a vlákniny (napomáhá správnému fungování střev).