Resuscitace dětí
Co si pamatuji, vždycky jsem byla ten typ člověka, co měl rád adrenalin a napínavé situace. Po maturitě na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní laborant jsem si nějakou dobu pohrávala s myšlenkou jít dál na záchranáře, ale protože se tento obor u nás zrovna neotevíral, nakonec z toho sešlo. Mým snem bylo dělat posádku RZS (rychlá záchranná služba), ideálně se postupně dostat k letecké záchranné službě. Nakonec jsem však zůstala laborantkou ve velké fakultní nemocnici a díky tomu vždy alespoň 1x za rok absolvovala povinné kurzy první pomoci vedené skvělými lidmi přímo z ARO.
„Resuscitace dětí se v některých bodech významně liší od resuscitace dospělých!! Resuscitaci zahajujeme vždy pěti vdechy a při jednom zachránci vždy nejprve minutu resuscitujeme a až poté voláme RZS!!!Vcelku často se ve svém okolí setkávám s lidmi, kteří nemají ponětí, jak by poskytli neodkladnou první pomoc. Nemám na mysli, jak ošetřit odřeninu, vymknutý kotník apod., ale jak se zachovat, pokud se člověk dusí a najednou nedýchá, když člověk na chodníku dostane infarkt a potřebuje masáž srdce... Docela mě to děsí. Myslím si, že každý člověk by měl povinně znát základy neodkladné resuscitace! Protože nikdy nevíte, k čemu se namanete, nebo kdy to nedej Bože, budete potřebovat vy sami nebo nějaký váš blízký.
Resuscitace dětí
Ač vím a mám vyzkoušeno, že vypjaté situace zvládám dobře, vůbec si neumím představit, jak bych reagovala, kdybych musela oživovat svoje nejbližší. O dětech nemluvě. Proto si myslím, že konkrétně zde je velmi důležité alespoň teoreticky vědět co dělat (ideálně si to vyzkoušet při nějakém kurzu na figuríně – já osobně doporučuji všemi deseti kurzy MUDr. Knězkové, která je zaměřená právě na děti).
Resuscitace dětí se v některých bodech významně liší od resuscitace dospělých.
- U dětí zahajujeme resuscitaci vždy pěti vdechy! (Je to dáno tím, že u dětí bývá nejčastější příčinou srdeční zástavy dušení/zástava dechu, kdežto u dospělých jde naopak převážně přímo o problém se srdcem). Je zde tedy velká pravděpodobnost nedostatku kyslíku v organismu a navíc je tu možnost, že se nám podaří dítě rozdýchat bez nutnosti další resuscitace.
- U dospělých se v prvé řadě volá RZS, u dětí se vždy nejprve jednu minutu resuscituje a až poté se volá RZS! (Zase jde o to, co nejdříve dodat dětskému organismu kyslík jako v předchozím bodě). Pokud je přítomno více lidí, jeden okamžitě zahajuje resuscitaci a další ihned volá RZS.
Kdy je potřeba zahájit resuscitaci?
- Dítě nedýchá (nezvedá se hrudník, necítíme dech na své tváři, když se k dítěti skloníme).
- Nereaguje (nejde probudit, nereaguje např na „štípnutí“).
Pokud dítě nedýchá a nereaguje, vždy zahajujeme resuscitaci!
Jaký je resuscitační poměr – kolik stlačení a kolik vdechů?
Resuscitační poměr si zapamatujte pro všechny stejný – 30:2. Tedy 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. (Pokud jste někde slyšeli resuscitační poměr pro děti 15:2, je to správně, ale platí to pro profesionály vyškolené v resuscitaci dětí – záchranáři, hasiči atd, vy se tím nenechte mást a pamatujte pro všechny stejné číslo 30:2).
„Velmi důležité je, aby dítě, které je potřeba resuscitovat, leželo na pevné podložce!!“
Pokud by dítě, které nedýchá a nereaguje, leželo např. v postýlce/posteli, jako první jej musíme vyndat a položit na pevný podklad – zem, stůl…Stlačování hrudníku by na matraci či jiném měkkém povrchu nikdy nebylo dostatečně efektivní!
U malých miminek vdechujeme současně do pusy i nosánku, u větších dětí, kde už svými rty pusinku zároveň s nosánkem neobejmeme, vdechujeme jen do pusinky a nosánek dítěti zacpeme. Vdechujeme pouze objem své pusy, zbytečně se hluboce nenadechujeme (jeden vdech by měl trvat cca 1,5 vteřiny). Nevdechujeme násilím, ani prudce, ale pěkně plynule. Po správném vdechnutí by mělo být patrné zvednutí hrudníčku. Já osobně jsem právě s tímto při praktickém nácviku na figuríně měla vcelku problém.
Pozor, pokud resuscitujeme dítě mladší než jeden rok, nikdy mu nedáváme hlavičku do klasického záklonu!! Hlavičku dáme pouze do tzv. neutrální polohy – brada není ohnutá směrem k hrudníku, ale ani v záklonu, je pěkně v rovině (jinak by nebyly dýchací cesty průchodné).
Masáž provádíme na středu hrudní kosti na spojnici bradavek. U malých miminek použijeme 2 nebo 3 prsty, pokud máme velké ruce, můžeme pod dítě podsunout prsty a masírovat palci.
Kdy resuscitaci ukončit?
- Pokud jsme sami zcela vyčerpaní (a je to opravdu během pár minut).
- Po příjezdu a převzetí dítěte RZS.
- Dítě začne jevit známky života.
Základní shrnutí:
Pevně věřím, že tyhle informace nebudete nikdy potřebovat! Na druhou stranu - kdo je připraven, není překvapen. Tím se snažím vždy řídit, proto zde ještě jednou nejdůležitější body:
- Pokud dítě nedýchá a nereaguje, zahajujeme neprodleně resuscitaci.
- Resuscitaci musíme vždy provádět na pevné podložce, ne na matraci apod.
- Resuscitaci u dítěte zahajujeme vždy pěti vdechy, poté dodržujeme resuscitační poměr 30 stlačení hrudníku, 2 vdechy.
- U dětí nejprve 1 minutu resuscitujeme, teprve poté voláme RZS (v případě jednoho zachránce).
- U dětí mladších 1 roku neprovádíme záklon hlavy, ale hlavu umístíme do tzv neutrální polohy.
- Řídíme se pokyny dispečera RZS.