Migréna u dětí a mladistvých

V dospělosti se migréna objevuje dvakrát až třikrát častěji u žen. Jak už jsem zmínila, nevyhýbá se ani dětem a mladistvým, v předpubertálním věku se vyskytuje častěji u chlapců. Souvisí s hormonálními výkyvy a až ze 70 % hraje roli genetika. V případě mé dcery bych se přikláněla především k hormonálním změnám, poprvé se dostavila pár měsíců před první menstruací, trápila ji pravidelně možná tři roky, dnes je jí skoro 17 let, občas se objeví, ale ne už v takové míře a já pevně věřím, že to nezakřiknu.

V dětském věku rozlišujeme:

1. Migrénu s aurou
2. Migrénu bez aury
3. Abdominální migrénu
4. Periodické syndromy v dětství

Migréna s aurou – jedná se o dočasné symptomy ve formě poruchy zraku, sluchu, řeči, závratí, pocitů brnění, necitlivostí nebo slabostí končetin. Asi nejčastěji se setkáváme se zrakovou aurou – rozmazané vidění, nejrůznější skvrny, hvězdičky nebo mžitky před očima.

Migréna bez aury – asi nejčastější typ dětské migrény, projevuje se pár hodin před nástupem, a to změnou nálad, zvýšenou chutí k jídlu a žízní, častějším močením nebo naopak zadržováním tekutin, Bolest hlavy sílí postupně, je oboustranná a vyskytuje se maximálně 6-8x měsíčně.

Abdominální migréna – charakteristické jsou bolesti břicha v oblasti střední čáry nebo pupku přicházející v atakách, bolesti jsou silné, mezi příznaky patří zblednutí s tmavými kruhy pod očima, méně často zčervenání, nechutenství, zvracení a nevolnost.

Periodické syndromy v dětství – zde se setkáváme s tzv. „Cyklickým zvracením“ – náhlé a prudké zvracení, silná nevolnost, typický je stereotypní průběh (frekvence, začátek, doba trvání, intenzita zvracení). Objevuje se kolem 5. roku, příznaky většinou vymizí kolem 10. roku.

Proč migréna vzniká, není zcela známo. Kromě toho, že se částečně jedná o genetickou záležitost, může migrénu vyvolat cela řada spouštěčů. Děti v průběhu dne provádějí nejrůznější aktivity, přicházejí do různých prostředí nebo jsou pod tlakem, to vše může migrénu vyvolat a mnohdy je těžko rozpoznat, co je či není zásadním faktorem. Já osobně jsem se snažila vypozorovat, co dceři migrénu vyvolává, jednoznačně to potvrdit nemohu, tipla bych, že hlavními spouštěči byl nedostatek tekutin (ze školy přinesla téměř nedotknutou lahev s pitím) nebo hlad, když se nestihla pořádně najíst. Často si přivolává zbytečný stres, myslím, že i tento fakt může být příčinou.

Obecně mezi hlavní spouštěče dětské migrény patří:

• Spánek – jak nedostatek, tak i příliš mnoho spánku, vliv může mít i to, pokud dítěti spánek narušíte. Určitě je dobré dodržovat pravidelný rytmus, kdy dítě chodí spát a kdy vstává.
• Dehydratace – jedna z častých příčin (jak jsem už zmiňovala, i v našem případě). Zejména pokud je dítě hodně aktivní, mělo by se na pitný režim dbát dvojnásob. Naštěstí už pominuly doby, kdy se ve škole mohlo pít striktně pouze o přestávkách. Ale určitě bych doporučila upozornit učitele, že má vaše dítě podobný problém, naše paní učitelka byla tak hodná, že pak sama od sebe na dceru dohlížela, aby se napila i v hodinách.
• Hladovění – to je popisováno jako jedna z nejčastější příčin migrény (opět mohu potvrdit). Je třeba dbát, aby dítě jedlo opravdu pravidelně nebo jídlo nenahrazovalo sladkostmi. Velmi důležitá je hlavně snídaně.
• Některé potraviny – tento fakt není 100% podložen, nicméně se mezi hlavní potravinové spouštěče migrény řadí glutamát sodný, čokoláda, sýry, ořechy, mák, uzeniny, u dospělých také alkohol. Já jsem se snažila vypozorovat, jestli se migrény neopakují po konzumaci konkrétních potravin, ale na nic jsem nepřišla.
• Změny prostředí – hlavně změny počasí a tlaku.
• Stres a únava – velké vypětí, například ve škole.
• Genetické dispozice – pokud se migréna v rodině objevuje.
• Oční vada – když se u dítěte bolesti hlavy objeví, určitě bude pediatrem odesláno na oční vyšetření, ani nemusíte tušit, že vaše dítko nějakou oční vadou trpí (to byl také náš případ – dcera si nestěžovala, že by hůř viděla ani já jsem si ničeho nevšimla. Po vyšetření jsme zjistili, že jedno oko je slabší než druhé, zdravé oko se logicky více namáhá, což může vést k bolestem hlavy).
• Úraz hlavy.
• Prudké a blikající světlo nebo ostré sluníčko.
• Onemocnění mozku, problémy se zuby.
• Hypoglykémie – někdy je bolest hlavy způsobena nedostatkem cukrů, to ovšem neznamená, že by se dítě mělo cpát sladkostmi, je třeba, aby se stravovalo pravidelně a plnohodnotně.

Pokud se u dítěte začnou silné bolesti opakovat častěji, je třeba navštívit neurologa, který jej odborně vyšetří a zajistí odpovídající léčbu.

Vždy, když se ataka objeví, je důležité:

• Dítě uložit ideálně do tmavé místnosti.
• Co nejvíce zamezit hluku.
• Pokusit se ulevit mu od bolesti studeným obkladem na čelo.
• Podat dostupná analgetika (paracetamol nebo ibuprofen).
• U velmi silných průběhů se nasazují antimigrenózní léky (podávají se dlouhodobě jako prevence).
• Jestliže se migréna rozjede a nezachytíme její nástup, jsem přesvědčena o tom, že nepomůže nic, tento stav se prostě musí přetrpět. Co však můžeme, je snažit se těmto stavům přecházet. Ideální je, když se vám u dítěte podaří vypozorovat, co záchvat způsobuje, vést si záznamy a těmto stimulům se snažit příště vyhýbat.

Jako prevence se doporučuje úprava životosprávy (netýká se pouze stravy, ale celodenního rytmu), obohacení jídelníčku o výživové preparáty, zejména nedostatek hořčíku v dětském organismu může vyvolávat migrenózní stavy (hořčík napomáhá uvolnit napětí ve svalech). Důležitý je pohyb na čerstvém vzduchu, dostatečný odpočinek, dítě by nemělo trávit dlouhý čas u počítače nebo telefonu (blikání obrazovky může bolesti hlavy také vyvolat). Pravidelné protahovací cviky nebo masáž krku a šíje jsou také vhodné. Často jsou vyhledávány také alternativní metody léčby, jako homeopatie, aromaterapie či psychoterapie.