Ráda bych alespoň krátce zmínila zásady první pomoci právě v situaci, když dostaneme žihadlo (ať už od vosy, nebo od včely, která za to bohužel zaplatí životem). Pokud je totiž osoba, která dostane žihadlo zrovna na tento druh jedu alergická, může se rozvinout velmi vážná alergická reakce až anafylaktický šok. Tuto situaci nikdy nepodceňujte, protože může dotyčného ohrožovat na životě!! Jestli jste na tom stejně jako my a vaše děti ještě žádné žihadlo nedostaly, nemusíte se toho prvního nějak extrémně obávat. Alergické reakce se začínají rozvíjet až po opakovaných bodnutích. Znám nejeden případ, kdy se život ohrožující alergická reakce projevila až ve věku padesáti let. Rozhodně však není od věci mít s sebou vždy v lékárničce antihistaminika k vnitřnímu podání. Pro děti ideálně kapičky, např. Fenistil (od 6 měsíců), nebo Zyrtec (od 2 let).
Pokud po píchnutí dochází k jakémukoliv zjevnému otoku v obličeji, vždy zpozorněte! Důležité je také sledovat dýchání – zda se nějak výrazně prohlubuje, nebo začíná být naopak slabé a povrchové. V obou zmíněných případech volejte vždy rychlou záchrannou službu (RZS)! Pokud by byla alergická reakce silná a hrozil rozvoj anafylaktického šoku, neprodleně volejte RZS, postiženého položte na záda a hlavu dejte do záklonu. Tím pomůžete udržet dýchací cesty průchodné. Pokud by došlo k zástavě dechu, musíte zahájit resuscitaci.

Za běžnou lokální reakci v místě vpichu se dá považovat zarudnutí či otok o velikosti 10 cm, který zpravidla do 24 hodin mizí. Když je reakce větší nebo trvá více dní, jde již o lokální alergickou reakci. V extrémních případech může dojít i k zánětu lymfatických cév, kdy se člověk začne cítit schvácený a může mít zimnici.

Proč se to vlastně celé děje? Źe se nám po štípnutí, kousnutí, nebo třeba bodnutí hmyzem objeví menší či větší zarudlý flek, který svědí, má na svědomí histamin. Jde o látku, kterou po bodnutí uvolní jako určitý druh sebeobrany náš imunitní systém. Pokud se ho uvolní velké množství, může dojít k silné alergické reakci až k anafylaktickému šoku (velmi zjednodušeně řečeno).

Pokud je reakce v mírné formě, vystačíte si s chlazením či ledováním postiženého místa a některým z prostředků určených právě po bodnutí hmyzem. Fajn je místo také dezinfikovat (což některé přípravky po bodnutí umí také). Určitě můžete využít i některé babské rady, jako například na bodnutí včelou přikládat cibuli/med, nebo na vosí bodnutí octové obklady.

V žádné lékárničce/v batohu na výlet by však neměl chybět některý z přípravků, kterým můžete píchnutí/štípnutí/bodnutí… hmyzem ošetřit. U všech platí, že čím dříve je použijete, tím lépe! Nerozvine se pak naplno alergická reakce, sníží se pocit svědění a tím pádem i riziko zavlečení infekce při případném rozškrábání. Kontraindikace (tedy důvod, proč se nemůže přípravek použít, je v podstatě u všech stejný, proto jsem jej jednotlivě neuváděla – jde o přecitlivělost na některou ze složek přípravku, žádný se nesmí používat v okolí očí a na sliznice či otevřené rány).

Já osobně vybírám dle recenzí (do vyhledávače zadám recenze přípravků po bodnutí hmyzem) a pak většinou vyřadím nápadně nejnižší, případně i nejvyšší cenu (v tomto ohledu jsem asi divná, ale spíše než vysoká cena mě odrazuje ta nejnižší – určitě netvrdím, že levné rovná se automaticky šmejd, ale pokud přípravky stojí v průměru např. kolem 200 Kč a najednou se mezi nimi objeví cenový šlágr za 80 Kč, prostě to ve mně nebudí důvěru).

Jako máma dvou malých dětí (5 a 1,5 roku) samozřejmě sleduji, zda je přípravek vhodný pro všechny věkové skupiny. Ráda bych však upozornila na to, že u spousty přípravků je psán věk např. od 2 nebo od 3 let, i když není problém použití ani u mladších dětí. Jedná se o upozornění, které většinou u kosmetiky musí být z určitých legislativních důvodů. Není od věci se u konkrétního přípravku zaměřit na složení, které lecos napoví. U přípravků po bodnutí hmyzem můžete v podstatě volit mezi dvěma základními skupinami:

• přípravky z řad léčivých přípravků - antihistaminik
• kosmetické přípravky

Jedná se o legislativní definice, kterými Vás nechci nudit, asi nejpodstatnější je to, že u kosmetického přípravku se nesmí hovořit o léčebných vlastnostech, kdežto u léčivých přípravků ano. Neznamená to však, že musí mít lepší účinek.